zahlavityden.jpg

HOY

TÝDEN.CZ

14. 12. 2018
Rubrika: K věci

Milí spoluobčané, bezdomovci, mám pro Vás denní stacionář!

Autor: Naďa Dubcová

17.05.2010 21:42

alpa.jpgMám naději, že uslyším tvé tiché volání,
stín už padá na zdi bílé, nic mu nebrání,
já tuším že jsi hezká, jak bývalas' tolikrát ...

zpívá Pavel Bobek v písničce "Oh, Ruby, nechtěj mi lásku brát" a mně to zní v uších stále dokola, protože se neozývá ani tiché natož pak hlasité volání mého jména. Ale, naděje umírá poslední, a málem se to vyplnilo, když to se mnou vypadalo na umření, z čekání. Jak tak sedím hodiny a hodiny přede dveřmi, do kterých jsem měla vejít už před třemi hodinami, jak tak sedím, nikdo si mě nevšímá, jak tak sedím a už jsem na celé dlouhé lavici docela sama, ačkoliv jsem se dostavila zrána, v předstihu před objednáním, napadlo mě řešení  pro své spoluobčany, bezdomovce.

Takže, milí spoluobčané, bezdomovci, pokud moc nesmrdíte, jste alespoň trochu učesaní, zanechte špičaté klacky na přehrabování popelnic hezky v koutku hned u vstupu do čekárny, ještě před tím přelijte svá krabicová vína do krabic od džusu (no nenutím Vás ten džus koupit ba ani vypít, ale v popelnici určitě najdete zachovalý obal), protože můžete v klidu popíjet, ba i pojíst, nikdo se nad tím nepozastaví, hlavně tam, kde mají specializované oddělení pro diabetiky. Ti, jak známo musí jíst v pravidelných intervalech, aby nedostali hypoglikemický záchvat, tak tam dobře zapadnete. Vězte, že si posedíte dlouhou dobu v teple, sice v trochu nedýchatelném prostoru, ale zato budete mít klídek, protože si Vás zaručeně nikdo nevšimne. Při troše štěstí ani pan doktor, který ukončí ordinaci a bude odcházet, protože Vás nezná. Já to štěstí neměla, protože mě zná, tak se podivil, kde se tam beru a ještě se se mnou laskavě do ordinace vrátil.

Vy budete mít také štěstí v tom, že po Vás nikdo nebude chtít průkaz pojištěnce a třicetikorunový poplatek. Zkrátka pohodové přebývání. Nemusím Vám radit, že je nutno čekárny střídat, to abyste se vyhnuli možnosti, že si Vás po několikáté, opravdu jako na potvoru, někdo všimne a vyruší Vás otázkou, za kým jdete nebo co tam vlastně chcete. Vězte, že leckde mají velmi pohodlné, polstrované lavice, ale nelehejte si na ně, spěte v sedě, jinak byste mohli upadnout do podezření, že jste opustili tento svět a šoupli by Vás štandopéde do zakrytého vozíku a skončili byste možná až v márnici. Je dobré, když se budete nudit, sem tam se sestřičce připomenout, že tam jste, nemusíte vůbec obávat, že byste byli odhaleni, protože se Vám dostane těchto slov: - "za chvilinku, nebo - vydržte, nebo - pořadí určuje lékař, či - dnes jsme strašně zasekaní, máme toho moc" ... Do uší se vtírá hláška, "to je hrozný, my toho máme moc, z vizity do kantýny, z kantýny na pacienty a než se stačíme vydezinfikovat ..."

Máte-li po ruce nějakou ušetřenou korunu a bude Vám scházet jídlo a pití, není problém, nemocnice disponuje i tou kantýnou, jak o ní hovoří postava Ivy Janžurové ve filmu Světáci. Dokonce se můžete po letech i umýt, a vyčistit zuby, když si k té krmi koupíte marnotratně i pastu na zuby. Ručníky jsou papírové.

Má to ale jednu vadu. Přes noc Vás tam určitě nenechají (i když, kdo ví? To jsem ještě nezkoušela), ale při pilném hledání byste mohli najít i pohotovostní ordinace, kde byste mohli přespat v roli pacienta. Připomínám: VSEDĚ!

To by v tom byl čert, abyste něco podobného nenašli i na noc!



Diskuze

Naďa Dubcová

Jen když mě něco namíchne
jaaaa.jpg
Oblíbenost autora: 1.59

O autorovi

Jsem na cestě ... V červnu tohoto roku mi vyšla knížka s vybranými články z blogu pod názvem: Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše. Mé kolegyni Zuzce Zajícové vyšly její články pod názvem: Pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i prachama. Obě knížky vydalo vydavatelství Akcent, kde se dají objednat na dobírku nebo se dají koupit ve vybraných knihkupectvích např. v pražském Luxoru. Také mám svůj soukromý blog, zde: http://brut.wp.cz/

Kalendář

<<   prosinec 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

panorama_myto.jpg